HRNEČKY A MEDOVNÍK

Už jste někdy měli pocit, že je třeba začít odznovu? Že se potřebujete znovu nadechnout? Že pokud tento strašidelný krok neuděláte, tak se utopíte? V tom lepším případě přežijete na hladině, ale ta vidina oceánského dna vám stále bude viset nad hlavou jako černý mrak... A vaše skutečné "já" bude čím dál tím víc jen odrazem na hladině... A ztratíte sami sebe.

Tak přesně tento krok jsem já učinila. Neobešlo by se to bez mých nejbližších, ale ten nejsilnější impulz byl v mé hlavě. Pokud to neudělám, utonu. A už nebude cesty zpět. Už nebude cesta, která by mě dovedla zpět k mému "já". Intuice je mocná věc, kterou jsme bohužel od raného dětství nuceni potlačovat. Ale ona se jen tak nenechá, stále, i když jen slabým hláskem, k vám promlouvá. Intuici je třeba vnímat.

I když to bolí. Intuice je něco, co nepatří tak úplně do našeho materiálního světa. Je to něco podvědomého, co se v běhu dní snažíme umlčet. Neslučuje se s materiálními hodnotami našeho světa, ba je s ním přímo v kontrastu, neboť nám často našeptává věci, jejichž uskutečnění se nám zdá příliš - drahé, náročné, mimo naši pohodlnost, ... Pokud jí však budete naslouchat, dostanete se zpět ke své podstatě.

Já jsem představitelem někoho, kdo takový krok učinil. Ocitla jsem se v situaci, kdy jsem již na spoustu věcí byla sama. Začínala se ozývat i neracionální složka duše, které se stýskalo po minulém životě, po člověku v tomto životě. Ale člověk nikdy není sám. A v tomto článku bych chtěla zveřejnit fotky, kterými znázorňuju tento nový start. I když tyto předměty nejsou jediné. Spousta blízkých lidí v mém okolí byla za tento můj krok velmi ráda.

Má prababička mi věnovala sadu krásných porcelánových hrníčků. Vždy, když z nich piju, tak vím, že jsem udělala správný krok. Krok ke svobodě. Krok ke zdravému životu. Krok k (re)startu.

Veronika