od včerejška, kdy jsi navždy odešel, je v bytě takové ticho a prázdno jako nikdy před tím. Pořád čekám, kdy Tě ráno uslyším cinkat s tvou hračkou, nebo kdy uvidím Tvé packy pode dveřmi, jak si chceš hrát a škrábeš při tom o koberec. Byl jsi jedním z nás a najednou tu nejsi. Jak je to jen možné??? Léto nikdy nebylo tak zamlklé a smutné. Tomu, kdo Ti to udělal, nepřeju vůbec nic dobrého a ani trochu se za to nestydím.
Přála bych si, aby ses nám vrátil. Proč jsi nám musel odejít tak brzy??? Zbyl po Tobě nekonečný smutek a prázdno.
Myslela jsem, že tohle bude další fajn víkend, kdy Tě uvidím odpoledne spát na křesle anebo venku na zahradě. Nenapadlo by mě, že už ne...Že ve čtvrtek večer to bylo naposledy, co jsem si Tě pohladila. Proč???
Odpočívej v pokoji. Máme Tě navždy rádi.
Mrzí mě co se stalo :(
OdpovědětVymazatMě to asi mrzet nikdy nepřestane :(
Vymazat